pletení

Pletené tílko, vážně?

7. 2. 2020
knitting lydia tank

Než jsem se ponořila do pletení a jeho tisíců možností, tak mě ani nenapadlo, že si jednou upletu tílko. Prostá logika říká, že když se plete z VLNY, která je TEPLÁ, tak se nebude nosit v létě. U nás jsem to také moc často neviděla, maximálně háčkované plavky, které jsou samá dírka (to znamená méně teplé). Jenže ono se neplete jen z vlny a dokonce existují typy vln, které umí být chladivé! A navíc jsou rukodělné výrobky poslední dobou v kurzu.

Začalo to tím, že jsem si chtěla objednat přízi z čistého lnu a vybírala jsem k ní vhodný střih. A protože len je chladivý a také docela drahý, rozhodla jsem se pro co nejmenší top. Jenže domluvit se s kamarádkou na společné objednávce z Německa trvalo dlouho a já se nemohla dočkat, tak jsem koupila ručně barvenou merino vlnu s hedvábím Decida. Plést ze lnu budu třeba příští rok. 🙂

Střih jsem si vybrala Lydii (říká se tomu střih, když to pletené?). Je hodně oblíbená a na Instagramu i Ravelry jich najdete stovky. Má velký výstřih na zádech a sahá přibližně po pupík, takže moc není na každodenní nošení. Výborně se ale nosí ke kalhotám s vysokým pasem, které jsem si nedávno oblíbila.

Z příze se pletlo krásně, jen byla trochu tenčí, než požaduje návod. Je tam ale hodně velikostí, takže jsem si jednoduše spočítala, že budu plést o dvě čísla větší tílko. Pletla jsem na jehlicích 3,5 mm podle velikosti č. 6 a výsledné rozměry odpovídaly velikosti č. 4. A jen pro upřesnění, jednoduše jsem to spočítala pomocí aplikace Row Counter, kde je převodník. Sama bych to asi taky zvládla, ale bála bych se, že udělám chybu. Velikost jsem vybírala podle doporučení o 10 cm menší než je obvod prsou, což v mém případě v podstatě odpovídá obvodu hrudníku pod prsy. Také jsem si změřila pár triček, abych měla představu, jak moc bude vybraná velikost upnutá, nebo naopak volná.

Použila jsem hliníkové kruhové jehlice od KnitPro. Koupila jsem si sadu, abych měla po ruce co nejvíc. Kombinace hliníku a příze s přídavkem hedvábí se ukázala nepříjemně kluzká. Při pletení vzorku jsem pár ok pustila, ale riskla jsem to, dávala si pozor a při práci na tílku už se mi to nestalo. I když na dřevěných jehlicích by se to asi pletlo lépe.

Před samotnou prací na tílku jsem si udělala dva vzorky. Jeden kvůli rozměrům (gauge) a druhý, abych si natrénovala krajku a nahození tubular cast-on.

Ani jedno z toho jsem totiž předtím nikdy nedělala. Nevím, jak se tubular cast-on řekne česky… Jestli víte, napište mi to prosím do komentáře. Krajka tohohle topu vypadá v návodu složitě, ale jakmile se do toho dostanete, jde to dobře. Práci hodně zjednoduší sledování předchozích řad. Když se pod pleteným okem vine sloupec hladce, tak dává smysl uplést ho hladce. Chyby jsem udělala jen ve zkušebním vzorku, tak jsem za něj ráda. U zkoušky nahození jsem zase použila moc tlustou pomocnou přízi a pak jsem v ní tu svoji tenkou nemohla najít. Také mi párkrát sjely oka z jehlice, protože pletu na kovových a příze byla víc kluzká než běžná vlna. Při pletení tílka jsem už každopádně věděla co a jak.

Lydia tank
Hotové tílko s kraťasy s vysokým pasem a rukou opírající se o neviditelnou zeď 🙂
pletené tílko Lydia
Zadní výstřih jsem nechala stejně hluboký, jako byl v návodu.

Nakonec jsem si v hračkářství koupila pěnové puzzle pro batolata (můj muž si tam při té příležitosti koupil plastelínu na svoje bastlení) a poprvé v životě jsem hotovou věc řádně “vyblokovala”. Prostě jsem vzala všechny špendlíky v balení a vypnula vlhké tílko do správných velikostí.

Na krajce je skvělé, že se nenudíte.

Každá řada je jiná a jen si zvyknete na její rytmus, přijde jiná. Tílko má také výhodu, že je docela malé, takže i s tenkými jehlicemi to není práce na několik měsíců, ale třeba jen týdnů. Mě to trvalo asi dva, nebo tři týdny.

Kromě nahození a krajky jsem se ještě naučila ukončování pomocí tří jehlic a pár nindža způsobů pletení ok.

Například obrace pletené za zadní nit, nebo slip slip purl (sejmout 2 oka a splést je obrace za zadní nit), což jsou v podstatě dvě oka spletená za zadní nit. Nejdřív jsem si u toho málem vykloubila prsty, ale nakonec jsem si našla příjemnější styl.

Výsledek mě samotnou překvapil. Příze je neuvěřitelně příjemná, nekouše a ani nepoznám, že mám na sobě vlnu. Velikost sedí úplně akorát a nikde nic neodstává. Prostě vypadá přesně tak, jak jsem si ji představovala a možná ještě líp. Zatím mám jen jedny kraťasy, ke kterým můžu tílko nosit, abych nechodila s holým břichem. Tak až nastane ta správná chvíle, ušiju si k němu sukni.

Lydia tank
Lydia tank blokování
Krajka vynikne díky blokování. Použila jsem všech 50 špendlíků a dětské pěnové puzzle.

Můj první svetr
10 tipů pro první pletení

Mohlo by se vám líbit

Žádné komentáře

Odpovědět