pletení

10 tipů pro první pletení

1. 1. 2020
pleteny nakrcnik vaflovy vzor

Když jsem začala po letech znovu plést, pamatovala jsem si jak uplést oko hladce a oko obrace. Ostatní jsem zapomněla. Nebo jsem to nikdy neuměla? Možná jsem vždycky pletla už rozpletené věci, nebo je za mě začínal a ukončoval někdo jiný. Rozhodně jsem nevěděla jak poznat a opravovat chyby. Občas jsem měla pocit, že je něco špatně, ale neuměla jsem určit, že mám otočené oko.

Podle internetového videa jsem asi před rokem začala plést ponožku na čtyřech jehlicích. Krásně tam vysvětlovali, jak ji konstruovat. Asi v půlce ponožky jsem si ale všimla, že o dvacet řad dozadu mám chybu… Takže jsem začala párat, jenže to nešlo úplně podle plánu. Oka mi utíkala, zpátky na jehlice jsem je dávala špatným směrem a byla z toho taková katastrofa, že jsem nakonec vypárala celou ponožku.

Proto jsem se rozhodla dát dohromady pár základních pravidel pletení, které jsou tak jasné, že se o nich snad ani nikde nepíše.

  1. Plete se zprava doleva.
  2. Pracovní příze vychází od pravé jehlice. Jestli vychází zpod levé jehlice, tak práci otočte, protože pravděpodobně koukáte na rub místo na líc.
  3. Prohlédněte si, jakým způsobem leží oko na jehlici. Tzn. jestli má pravou nohu vpředu nebo vzadu (z vašeho pohledu, jak na pletení koukáte). Většina z nás plete s pravou nohou vpředu tzv. západním stylem. Pokud máte pravou nožku oka vzadu, pletete východním stylem, a to je v pořádku, akorát to musíte vědět. 🙂 Důležité je to hlavně ve chvíli, kdy vám oko uteče, abyste ho vrátili na jehlici bez přetočení.
  4. Úplně základní způsob pletení je buď hladce, nebo obrace. V podstatě je to stejná smyčka, jen jednou ji upletete z jedné strany a podruhé z druhé strany. Tudíž oko upletené hladce, bude v rubu vypadat jako obrace a naopak.
  5. Oka upletená hladce vypadají jako malé „v“. Oka upletená obrace jako oblouček: ◠ ◡ . Určuje se to z lícové strany, tedy z té, na kterou při pletení koukáte. Pokud máte plést ve vzoru, tak nad okem do „v“ pleťte hladce, nad okem s vodorovným obloučkem obrace.
  6. Pokud pustíte oko, tak nemusíte párat všechny řady, které se rozpletly. Stačí jen puštěné oko/oči. Rozpletená oka vytvoří takový žebřík vodorovných příček a ty pak stačí postupné uplést odspodu nahoru. Nejlépe to jde u hladce upletených ok, takže pokud se vám rozpletly oka obrace, otočte si práci rubem k sobě a opravte je z rubu. Začátečníkům pomůže háček podobné velikosti jako jehlice.
  7. Zkuste rovnou začít plést bez škrcení levého ukazováčku. Namotat si pracovní přízi desetkrát na levý ukazováček sice bezpečnostně odpovídá bankovnímu sejfu, ale je to nepříjemné a distribuce příze není zrovna rovnoměrná. Stejně se to jednou budete chtít odnaučit, tak proč s tím začínat? Zpočátku je příze kluzká a nedrží tam, kde by měla. Můžete ji ale kolem jiných prstů, nebo i zápěstí. Já pletu tak, že mi jde příze nahoře nad malíčkem, pod prsteníček a ukazováček a pak zase nahoru nad ukazováček. Pokud potřebuji mít přízi víc napnutou, obtočím ji ještě kolem zápěstí. Kdyby to ale nešlo jinak, nebojte se si ukazováček trochu přiškrtit. S uvolněnější technikou můžete začít, až budete mít v rukách jistotu.
  8. Nepoužívejte staré kruhové jehlice. Může být fajn, dostat staré jehlice po tetičce zadarmo, ale nestojí to za to. Přechod mezi lankem a jehlicí byl málo pozvolný a příze se tam zasekává. Samotné lanko bylo tuhé a kroutilo se. Už jsem slyšela aspoň od dvou protřelých pletařek, že pletení na nich bylo jedno velké utrpení. Radši si vezměte klasické rovné jehlice, nebo si kupte nové.
  9. Nemusíte se stresovat nepravidelnostmi. Na konci pletení se hotové výrobky namočí a tzv. vyblokují. Příze si rovnoměrněji rozloží, zvykne si na nový tvar a bude vypadat o moc líp.
  10. Když najdete v pletení chybu, nechte ji tam. Tedy pokud výrazně neovlivní výsledek. Třeba pokud jste to celé přetočili a teď pletete nahoře i dole zároveň, tak radši začněte znovu. Chyby ve vzoru, nebo třeba o dvě řady víc u levé ponožky nevadí. Naopak se podle nich pozná, že to není práce stroje, ale člověka. Krása potřebuje aspoň jednu malou chybičku, aby vynikl ten zbytek.

Na začátku pletení pomůžou knihy a videa. Já jsem sledovala základní kurz pletení na bluprint (dříve craftsy), kde všechno vysvětlovali jasně a pomalu. Jen to bylo placené a v angličtině, tak jsem se pak v českých pojmech občas trochu ztrácela. Součástí kurzu byly moc pěkné jednoduché projekty, které stále nosím.

V knihkupectvích se dá koupit několik knih o pletení a měly by tam být i těchto sedm rad. Ale je možné, že tam nebudou všechny. Protože jsou pro pletařky tak samozřejmé, že na ně občas zapomínají.

Pro úplné základy můžete zkusit také staré české knížky a časopisy. Já jsem si na doporučení pořídila z antikvariátu sešity Dana Jehlice, háček a zkušenosti a tam se dá najít všechno. Nejen základy, ale i pokročilé techniky s fotkami. A je to opravdové sedmdesátkové retro 🙂

Možná jsem na nějakou úplně jasnou a základní poučku zapomněla. Budu ráda, když ji doplníte do komentářů.

Pletené tílko, vážně?

Mohlo by se vám líbit

1 komentář

  • Odpovědět Martin 24. 3. 2020 v 19:57

    Ha, už konečně vím, co je hladce a co obrace. Děkuji!

  • Odpovědět