pletení

Šátek Beeswax a nahazovací adrenalin

8. 1. 2021

Znáte ten pocit, když vidíte něco krásného a musíte to hned mít? Ten pocit, který se v nás snaží vyvolat tvůrci reklam a který se učíme ovládat? Většinou se nám to daří. Přece jen si nemůžeme kupovat každý měsíc nový mobil, zimní boty, nebo auto. Jenže u šití a pletení je to jiné. Za prvé nikde není psáno, kolik šatů nebo svetrů je už moc, za druhé je vše hned dostupné. Když máte doma internet a zásoby, můžete se vrhnout do výroby jen pár minut potom, co jste na internetu zahlédli fotku vysněného oblečení.

Takhle to funguje teoreticky. V praxi narazíte na plno překážek. Máte o klubko míň, jehlice č. 4 se vám zrovna zlomila a platební brána má odstávku. Adrenalin ale mezitím tak narostl, že se nenecháte rozhodit, všechny problémy postupně vyřešíte, a první řadu pletete už za pár dní. (U šití to platí stejně, stačí si místo jehlice dosadit jehlu a místo klubka látku.)

Nahazovací adrenalin

Říkáte si, že pletení není adrenalinový sport? Nenechte se mýlit. Vzrušení z nového nahození, dokončení, či zvládnutí náročné techniky je jedna z věcí, která je návyková a dá se jí jen těžko bránit! V zákoutích pletařského internetu najdete možná až moc inspirace a příliš krásy. S nadšením přicházejí nápady, nápady se rychle mění v plány a ty se krotí velmi těžko. O tom by mohly mluvit zejména notorické nahazovačky. 🙂

Nadšení z nového svetru může být natolik silné, že až po dopletení zjistíte, že se vám vlastně vůbec nehodí.

Nenechat se unést a zachovat chladnou hlavu je náročné. Přece jen chceme vytvářet věci, které se k nám hodí, cítíme se v nich dobře a vyjadřují náš styl. O tom budu psát ještě mnohokrát… U šátku Beeswax se mi to povedlo. Záchvat nadšení nastartoval rychlé pletení, výsledek mi sedl a nosím ho už druhý rok. Zamyslela jsem, čím to může být. 

Šátek Beeswax

Asi před rokem jsem viděla příspěvek Louise Tilbrook v dnes už neexistující pletařské skupině Everyday Knitter. Mně v ten moment snad doslova spadla brada. Dívala jsem se na šátek, o kterém jsem do té doby nevěděla, že ho chci. Byl přesně pro mě. Rozhodla jsem se uplést na chlup stejný ze světle šedé příze síly DK. Návod byl k dispozici online a hned k dostání. Příze v domácích zásobách byla na krk moc kousavá, tak jsem se vydala nakupovat.

Vyrazila k Yarn Queen, tehdy ještě do Nuslí, pro vlněnou přízi síly DK v jednolité světle šedé barvě. Můj požadavek byl hodně specifický, tudíž jsem si nemohla moc vybírat, i když byl obchod nacpaný od podlahy po strop. Vlastně ho splňovala jen jedna příze Rowan Island Blend, jemňoučká kombinace vlny, alpaky a hedvábí, která ale přesahovala můj obvyklý rozpočet. Jak jsem ale psala nahoře, adrenalin už nastoupil, takže se nedalo nic dělat a pořídila jsem si čtyři přadena. (Později jsem s ní pletla i šálu Fogline).

Návod jsem pořídila od australské návrhářky Baroque Purls ze série inspirované včelami. Jak napovídá název Beeswax (včelí vosk), vzor sestávající ze šestiúhelníků připomíná včelí plástve. Zajímavé je, že v šedé barvě má k včelám daleko a připomíná spíš architektonickou strukturu.

Šátek má tvar kosočtverce a doporučená je příze síly Fingering a 4mm jehlice. Stejně jako Louise jsem se rozhodla pro tlustou přízi.

Protože jsem oproti návodu pletla ze silnější příze, nevěděla jsem přesně, jaká bude její spotřeba a jaké použít jehlice.

Nejdřív jsem musela zjistit, jaké jehlice použít. Etiketa na přízi doporučovala 4mm. Jenže šátek nemusí být tak hustý jako svetr, naopak je lepší plést ho trochu volněji. Je pak měkčí a splývavější. Vybrala jsem jehlice o síle 4,5 mm.

Když jsem se dostala k druhé řadě kosočtverců, zdál se mi šátek moc tuhý. Nahodila jsem tedy na druhý z jiného přadena na jehlicích o síle 5 mm. Oba rozpletené cípy tak fungovaly jako vzorky. Ten druhý byl příjemnější a poddajnější, tak jsem pokračovala v něm a první vypárala.

Spotřebu příze jsem odhadla. Šátek se plete od jednoho cípu ke středu, kde je nejširší, a pak se zase zužuje. Dlouho jsem si lámala hlavu, kdy mám začít zužování tak, aby byl šátek co největší, ale zároveň mi vystačila dvě přadena. Provedla jsem hromadu výpočtů, ale stejně mi příze došla pár řad před koncem. Znamenalo to druhý výlet k Yarn Queen a nákup pátého přadena na dokončení, z nějž zbylo ještě na čepici. 

I když vzor vypadá poměrně složitě, pletení je jednoduché. Většina ok se plete hladce a k tomu se střídá dírka (nahození nového oka, neboli yarn over) a spletení dvou ok (k2tog a ssk). Musela jsem se sice na vzor víc soustředit a pár řad jsem i párala, ale nakonec jsem si na opakování zvykla a byla to zábava.

Kdy je nahazovací adrenalin ku prospěchu a kdy na obtíž?

Čím to je, že v případě šátku Beeswax mi nahazovací adrenalin pomohl, zatímco jindy to nevyjde? Našla jsem čtyři důvody, proč jsem se tentokrát trefila:

  1. Potřebovala jsem šálu na denní nošení, která se bude hodit k mojí zimní bundě, a měla jsem představu, jak má vypadat. A to ještě předtím, než jsem viděla fotku.
  2. Světle šedá je neutrální barva, kterou často nosím. Hodí se k většině mého oblečení a cítím se v ní dobře.
  3. Mám ráda plastické vzory. Už jako dítě mě to táhlo k hráškovému vzoru a střídání hladce a obrace. Všímám si, že podobné vzory mě často zaujmou.
  4. Šátek jsem vlastně okopírovala. Věděla jsem, jak bude vypadat hotová a moc jsem neriskovala. Když si dáte pizzu z nabídky, také víte, jak bude chutnat. Když si ale vyberete vlastní ingredience, výsledek vás může překvapit, a to příjemně i nepříjemně.

Nahazovací adrenalin mi vydržel dlouho. Díky němu a silnější přízi jsem šátek upletla za týden. Udělala jsem si čas zajít do obchodu a pořídila svou první opravdu kvalitní a cenově náročnější přízi. Měla jsem štěstí a šátek mi dělá radost už druhou sezonu.

Nebylo to ale jenom o štěstí. Už delší dobu se snažím vědomě rozeznávat svůj vkus od aktuálních trendů. Pomocí článků a workshopů se snažím poznat svůj styl, zjistit co se mi líbí, v čem se cítím dobře a co mi sedí. Móda totiž dokáže zamotat hlavu. Podsouvá nám věci, o kterých jsme ani nevěděli, že je nutně potřebujeme. Nákupní adrenalin je bratr toho nahazovacího. Na nás pak je těžký úkol oddělit prchavou touhu od toho, co nám bude dělat radost dlouho.

Teorie o nahazovacím adrenalinu vychází z mojí zkušenosti. Máte to také tak? Nebo nevíte, o čem píšu? Nebojte se napsat svou zkušenost do komentáře, ráda si přečtu i další názory.

šátek Beeswax
designérka: Amy van de Laar Baroque Purls
jehlice: 5 mm
příze: 4,2 přadena Rowan Island Blend (cca 530 m) od Yarn Queen

Šátek jsem musela dobře vyblokovat, aby vynikl tvar šestiúhelníků. Pomáhala mi při tom velryba.
Pánský svetr podle Dropsu
Recenze ponožkových přízí

Mohlo by se vám líbit

Žádné komentáře

Odpovědět