Poprvé jsem pletla podle nového trendy návodu, kterého byl plný internet! Něco na tom je, když se vezete na módní vlně a objevujete místo, kam se dosud člověk nevydal (tedy kromě designérky a testovačů). V průběhu pletení mi na Instagramu vyskakovaly nové rozpletené i hotové modely v různých barvách a velikostech. Zažila jsem pocit sounáležitosti i pochybnosti, protože všichni byli zdánlivě rychlejší než já. 🙂
Seběhlo se to poměrně rychle. Na konci listopadu přišla do Woolpointu nová značka Knitting for Olive a já v podstatě druhý den vyrazila na nákupy, aby mi nevyprodali svetrové množství. V tu dobu jsem byla nešťastná, že v obchodech mají buď příze v barvách, které se mi nelíbí, nebo nemají dostatečné množství. Už tu máme několik specializovaných prodejen a stejně si neumím vybrat. Objednávky z e-shopu někdy nesplní moje očekávání, jenže nejsem schopná je vracet. Příze nacpu do krabice a doufám, že pro ně objevím dokonalý projekt. Takové krabice už mám čtyři.
Knitting for Olive + Laine = VSL
Vraťme se zpátky k Knitting for Olive. Už mám od nich doma tenké Merino a Soft Silk Mohair. Podle mě mají ty nejkrásnější barvy! Jsou trochu tlumené, ale bohaté a každá z nich je něčím zajímavá. Jak sami píšou „růžová není jen růžová“ a „hnědá není jen hnědá“.
Vybrala jsem Heavy Merino v barvě Dark Moose, neboli tmavý lišejník, někde mezi hnědou a šedou s nádechem do fialova. Těžko se popisuje, ale název ji vystihuje dokonale. Vzala jsem všech deset kusů, i když jsem ještě netušila na co.
Chtěla jsem jednoduchý kardigan na každodenní nošení. Jenže! Znáte to… Blížilo se vydání nového čísla časopisu Laine a všude se o něm mluvilo. Moje oblíbená designérka Midori Hirose v něm měla svetr Snowy Forest, který mi učaroval. Veškeré plány na praktický rozepínací svetr šly do kopru a já nahodila na vzorek týden před vydáním časopisu.
Midori Hirose, od níž už mám svetr Ranunculus, má zvláštní zvyk plést na silnějších jehlicích, než je obvyklé. Pletenina je volnější, splývavější, někdy až děrovaná. Aby nebyla jako síť na ryby, je výběr typu příze hodně důležitý. Nestačí jen trefit tloušťku. Na druhou stranu příze nespotřebujete tolik.
Svetr Snowy Forest má dvě varianty tvaru i příze (worsted, nebo fingering s mohérem držené dohromady). Chvíli mi trvalo se zorientovat, co a jak mám plést. Pro každou variantu příze je totiž doporučená jiná velikost jehlic. Než jsem to pochopila, nahodila jsem na 6 mm a vzorek byl moc velký. Udělala jsem druhý na jehlicích 5,5 mm a vzorek byl moc malý. Potřebovala jsem 15 ok v řadě na 10 cm a měla jsem jich 17. K mému velkému překvapení se po vyprání a usušení zvětšil přesně na 15 ok. Uspořádala jsem si malou oslavu, protože to se stává jednou za sto let, a zvesela nahodila, aniž mi došlo, co to vlastně znamená.
Jak jsem pletla svetr, který je mi malý
Vůbec jsem si neuvědomila, že mi svetr při pletení bude malý. Že při zkoušení bude mít jiný tvar. Chtěla jsem, aby byl volný, ale pletla jsem upnutý. V podstatě jsem pletla na slepo. Nezbývalo, než důvěřovat návodu a vzorku.
Konstrukce svetru je jednoduchá a zábavná. Poprvé jsem si vyzkoušela pletené nahození (knitted cast-on), kroucené ukončení (Lori’s Twisty bind-off) i velké copy. Do té doby jsem pletla copánkový vzor nejvíce na šesti okách a nepotřebovala jsem k tomu pomocnou jehlici. Tady jich bylo až osmnáct, takže byla nutná.
Vzor sice vypadá složitě, ale komplikované jsou tam jen asi čtyři řady s křížením copánků.
Při zkoušení jsem byla dost nervózní. Za prvé mi svetr byl malý, rukávy i tělo krátké (po zašití průkrčníku se rukávy ještě trochu zkrátily). Za druhé jsem vypadala jako rytíř ve zbroji s rameny jako stěhovák.
U délky rukávů jsem musela počítat s tím, že se trochu prodlouží, jak se svetr roztáhne do šířky. Všimli jste si někdy, že u větších velikostí se někdy pletou kratší rukávy? Širší postavy mají totiž stále stejně dlouhé ruce.
Počítala jsem s tím, že po vyprání budu párat a prodlužovat jak tělo, tak rukávy.
Hotový svetr jsem namočila do vlažné vody, vyždímala opatrně do ručníku, rozložila jen tak na podložku a držela si palce. Po vyprání se vytáhl přesně, jak jsem si představovala, kolem hrudníku o 9 cm, na délku o 5 cm. Měla jsem vyhráno! Ale bylo to o nervy. 🙂
Jak si vlna po vyprání sedla a očka se spojila, svetr už není tuhý a nepřipadám si v něm jako ve zbroji. Je to díky pletení na větších jehlicích. Midori moc dobře ví, co dělá.
Svetr Snowy Forest má svá specifika. Průkrčník je široký a roztáhne se podle toho, jak pevně ho přišijete. Sedlo je hodně hluboké. Díky tomu vynikne vzor copanů, ale když zvednete ruku, jde s ní nahoru celý svetr. Není to tedy oblečení na sport, ale spíš na zachumlání. Jako byste přes sebe hodili příjemnou elegantní deku.
svetr Snowy Forest z 10. čísla časopisu Laine
designérka: Midori Hirose
velikost: 7 s volností 13 cm (doporučená volnost 15 cm)
jehlice: 5,5 mm na tělo a 4,5 mm na lemy
vzorek: 15 ok a 25 řad na 10×10 cm
příze: 8,5 klubek (950 m) Knitting for Olive Heavy Merino v odstínu Dark Moose z Woolpoint
