Můj návod na ponožky Briza je v časopise Laine!

Moje ponožky jsou v posledním čísle finského časopisu Laine! Nemůžete tomu uvěřit? Já taky ne! Nevěděli jste, že jsem designérka? Já taky ne! Ale už je to tak. Jestli vás zajímá, jak jsem se k tomu dostala, čtěte dále.

Pletu asi čtyři roky. Jako všichni jsem začínala na jednoduchých projektech a jako většina lidí jsem si kupovala návody a pletla podle nich. Už od začátku jsem ale toužila vymyslet si vlastní design. Založila jsem si kostičkovaný sešit a kreslila do něj náčrtky a vzory. Jenže jsem nebyla dostatečně zkušená, abych si je troufla uplést.

• 

• 

Pletařské experimenty

Jelikož mě nejvíc chytly ponožky, hned po druhém páru jsem si začala vymýšlet svoje návrhy a experimentovat. Vzala jsem osvědčený postup na konstrukci a doplňovala ho barvami a vzory. Bavilo mě to. Koketovala jsem s představou, že bych někdy mohla napsat návod na ponožky. Jenže žádné mi nepřišly dostatečně originální. Až jsem nahodila na Břízky (jak zní jejich pracovní název).

Pletení Břízek předcházelo nejen pletení různých ponožek, ale i sezení nad přízemi a vzorníky (anglicky stitch dictionary).

Nejdelší dobu mi trvá vybrat barvy. Stejně tomu bylo i v tomhle případě. Marcipánovou Arwettu a zlatou Sock Yeah! přízi jsem měla doma v zásobách a líbilo se mi, že jsou si docela podobné, ale mají dostatečný kontrast na vyplétání. Chvíli mi ležely na stole, než jsem je propojila se vzorem, který jsem si dřív bez dalšího plánu nakreslila do sešitu. Pak jsem spočítala oka, a rovnou nahodila na ponožky.

Po jednom opakování vzoru jsem věděla, že tentokrát jsem na něco kápla. Tenhle pár měl potenciál! Měla jsem ohromnou radost, ale stejně jsem upletla půl ponožky, schovala ji do šuplíku a dala přednost jednoduššímu pletení podle cizích návodů. O publikaci v časopise jsem tenkrát ještě nepřemýšlela. I když možná jsem to trochu tušila, protože jsem ponožku nikomu neukázala.

O pár měsíců později jsem narazila na open call (výběrové řízení), který pořádal časopis Laine. Každý open call má svůj mood board, neboli nástěnku inspirativních fotografií, které určují styl dalšího čísla. Barvy a vzory mi připomněly moje Břízky, tak jsem dopilovala design a přihlásila se. Vůbec jsem nečekala, že mě vyberou! Dokonce jsem žertovala, že když to nevyjde, budu je do časopisů posílat až do smrti.

• 

• 

---

7 tipů pro pletení ponožek

---

Finský časopis Laine

Pokud neznáte Laine, je to tištěný časopis, který vychází ve finštině a angličtině. Vznikl v roce 2016, a od té doby se stal jedním z nejoblíbenějších nezávislých časopisů o pletení na světě. V každém čísle je 10 až 12 návodů pro pokročilé od různých návrhářů společně se zajímavými články a receptem. Prodává se online a v obchodech s přízemi. V nabídce ho mají Vlněné sestry, Woolpoint, Yarn Queen Prague a určitě i další.

Přihláška do open callu

Tady trochu odbočím, protože s open cally mám už zkušenosti a narozdíl od navrhování tu nejsem nováček. Dřív jsem pracovala v galeriích a fotografickém časopisu, kde se open cally pravidelně pořádaly, a to včetně mezinárodních. Některé jsem organizovala, jiných jsem se účastnila nebo byla v porotě. Vím, že nejdůležitější je dobrý projekt, ale pomůže, když ho popíšete strukturovaně a přehledně. Samozřejmě musíte stihnout termín, jinak vás automaticky vyřadí.

Časopis Laine má svoje požadavky velmi pečlivě sepsané a já jsem se snažila všechna doporučení dodržet. Připravila jsem pdf dokument s fotografiemi a náčrtky, máma ho jako grafická designérka vyšperkovala a já ho poslala.

Projekt musel být samozřejmě v angličtině. Pro jistotu jsem si svůj text porovnala automatickým překladačem DeepL a nechala ho přečíst další osobou znalou jazyka. Pomohl mi i můj blog, díky kterému jsem se za poslední dva roky naučila trochu líp fotit.

• 

• 

• 

Oni mě vzali!!!

Odpověď přišla rychle a já nemohla věřit svým očím. Vzali mě! Opravdu jsem čekala, že to vyjde tak na třetí, čtvrtý pokus. Byla jsem tak nadšená, až jsem se rozplakala.

Psali, že se jim ponožky moc líbí, ale sešlo se jim hodně skvělých návrhů. Břízky se rozhodli zařadit do podzimního čísla, přestože jsem se hlásila do letního. Pro pletařku nemůže být lepší zpráva!

Musela jsem doplést ponožku, napsat návod pro dvě velikosti, nechat je otestovat a uplést reprezentativní pár ponožek pro focení ve Finsku. Na přípravu jsem měla dost času, ale ani tak jsem se nevyhla práci na poslední chvíli. Některé překážky dopředu neodhadnete. Já jsem měla problém s velikostí. Až při testování vyšlo najevo, že menší velikost je moc malá a ponožka nejde navléct. Musela jsem tedy vypočítat větší velikost a znovu ji otestovat.

Návod musel být hotový několik měsíců před vydáním časopisu, aby se vše stihlo. V Laine pak vše nafotili, vysázeli texty, připravili marketing a kdo ví, co ještě. 

Dlouho jsem nesměla ponožky nikde oficiálně ukázat. Svěřila jsem se jen pár kamarádům. Udržet tajemství bylo vážně těžké!

• 

• 

V srpnu odtajnilo Laine obálku časopisu na sociálních sítích. Bylo na ní moje jméno a konečně jsem mohla svoje tajemství vykřičet celému (pletařskému) světu! Nečekala jsem, jakou lavina nadšení a gratulací to strhne. Tolik pletařek se radovalo se mnou. Říká se, že si Češi závidí, já ale zažila jen podporu a ještě teď se usmívám, když si na to vzpomenu. Děkuju moc všem!

O ponožkách Briza

Ponožky se jmenuji Briza, jako bříza bez diakritiky. Chtěla jsem do finského časopisu propašovat české slovo a připomínají mi její kůru a ve zlato-smetanovém provedení vypadají jako podzimní březový háj.

#brizasocks

• Vychází v 15. čísle časopisu Laine 16. září 2022.
• Vzorek: 36 ok a 38 řad na 10 cm.
• Příze: vyplétání ze dvou přízí Arwetta Classic od Filcolany (80% Merino, 20% nylon) v odstínu Marzipan a Socks Yeah! od Coop Knits (75% Merino, 25% nylon) v odstínu Sphene.
• Obtížnost: pro pokročilé nebo ty, kteří upletli alespoň jedny ponožky.

• 

• 

• 

Víc informací o ponožkách Briza, včetně popisu dalších projektů z časopisu, najdete na stránkách Laine nebo na Ravelry.

Psaní návodu

Na závěr musím říct, že psaní návodu na pletení je dřina! V Laine si objednali jen dvě velikosti, ale i to mi stačilo. Musíte myslet na plno detailů, řešit, aby design fungoval ve všech velikostech, abyste návod napsali srozumitelně a na milion dalších věcí.

Měla jsem skvělé testerky. Nejzkušenější z nich mi na začátku dala (vyžádanou) radu, abych nebyla smutná z chyb, které v návodu najdou. Je to prý úplně normální. Od toho tu testování je a musím potvrdit, že jich našli dost. Naštěstí se daly včas vyřešit.

Tahle zkušenost rozhodně změnila můj pohled na návody na pletení. Víc si vážím všech designérů! Když vidím, kolik je za tím práce, nepřipadá mi pár stovek za návod jako vysoká cena. A to jsem nemusela řešit focení, technickou editaci a další drahé a časově náročné kroky.

Na druhou stranu by mě zajímalo, jak to designéři dělají, když testeři najdou chybu, která změní vzhled výrobku. Přeplétají celý svetr?! Asi ne. Nafotí jen části, kde to není vidět? To spíš. Je toho tolik, co o navrhování ještě nevím. Ponožky Briza jsou snad začátek. Jsem ráda, že jsem měla pomoc od zkušených profesionálů a těším se, co se naučím příště.

P. S. Pokud budete chtít časopis s mým podpisem, nebo se na cokoliv osobně zeptat, neformální autogramiáda proběhne ve čtvrtek 22. 9. od 18 hodin ve vinárně vedle obchodu Yarn Queen Prague, Korunní 109, Praha 3. (Jen prosím nechoďte, pokud budete nachlazení. Krátce nato mě čeká operace a nesmím nic chytit. Ráda se s vámi domluvím osobně později!)

Ponožky Briza
designérka: já 🙂 pro časopis Laine č. 15
velikost vzorku: 1
jehlice: 2 mm, ale pletu volně, takže v návodu jsou doporučené jehlice 2,25 mm.
příze: Filcolana Arwetta Classic v odstínu Marzipan a Coopknits Sock Yeah! v odstínu Sphene.