Batoh Making 1. část – příprava a tipy

První batoh nebylo moc těžké ušít, jenže nebyl z moc odolné látky a už se začal rozpadat. Nastal nejvyšší čas na nový! Tentokrát jsem investovala do voskovaného plátna z Velké Británie a místo rolovacího batohu je na zip. V roce 2018 jsem koupila časopis se střihem, loni látky a galanterii a teď je konečně hotový. Trvalo to jen dva roky. 🙂

Nafotila jsem celý postup a najdete ho v samostatném článku. Tady se dočtete, jak probíhaly přípravy, kde jsem sháněla materiál a tipy na šití s voskovaným plátnem.

Příprava látek a galanterie

Nákup potřeb byl stejně náročný jako samotné šití. Voskované plátno jsem pořídila jako narozeninový dárek z anglického obchodu guthrie&ghani. Nejdříve jsem byla trochu zklamaná barvou, která se jmenuje Rust, ale je to spíš tmavě červená do hněda. Jak už to s e-shopy bývá, čekala jsem trochu jiný odstín. Když jsem ale dala plátno dohromady s podšívkou, smetanovými popruhy a mosaznými průvleky, barva se mi zalíbila. 🙂 Plátno je označené jako voskované, není na něm ale silná olejová nebo vosková vrstva, takže šití není tak náročné. Dokonce jsem ho mohla žehlit na nižší stupeň přes bavlněné plátýnko.

Podšívku jsem sehnala v sekci vzorovaných bavlněných pláten Domu látek. Doporučuji se pro podšívku vydat osobně s ústřižkem vrchní látky, abyste trefili odstín. Vzala jsem látky ve dvou vzorech, 1 metr na podšívku a 0,5 m na lemovací proužek. Podšívku bylo třeba zpevnit nažehlovacím vlizelínem.

U batohu počítejte s náklady nejen na látku, ale i na popruhy, zipy, kovové průvleky posunovače a nýty. Dohromady se jejich cena může vyšplhat do několika set korun.

Nejhůř se sháněl zip. Potřebovala jsem nedělený mosazný zip délky 55 cm v barvě, která by se hodila k tmavě červenému plátnu. Jsou to bohužel velmi specifické požadavky, a tak jsem nakonec skončila s 60cm dělitelným zipem, který jsem musela zkracovat.

Kovovou galanterii, bavlněné popruhy, nitě a lepidlo na textil jsem sehnala celkem v pěti obchodech (u Stoklasy, v Palladiu, v Koh-i-nooru, v Rita’s galantery a na prima-obchod.cz). Chtěla jsem kovové prvky ve staromosazi a bavlněné popruhy, takže mi trvalo několik měsíců, než jsem dala všechno dohromady.

Kovové nýty v rozích vrchní kapsy jsou v návodu nepovinné. Mně se ale líbily, tak jsem si je objednala. Když přišly, zjistila jsem, že k nim potřebuji ještě piston a lis v ceně cca 800 Kč. Docela pálka za dva malé nýtky… Jelikož v budoucnu plánuju ještě další batohy, tašky a bundy s kovovým smetím (jak by řekl můj bratr), lis jsem si pořídila. Hodlám ho pořádně využít. Na příštích projektech bude tolik kovu, že se neudržím na nohou a magnety pro mě budou smrtící. 🙂

Po dvou projektech s prošíváním se mi konečně podařilo koupit jehlu do stroje na prošívání! Balení pěti jehel značky Organ Top Stitch jsem sehnala u Stoklasy. I když jsou trošku dražší, vydrží na dlouho a ušetří mi hodně nervů. Jehly mají širší ouško, aby tlustá prošívací nit nedrhla. První batoh a džínovou bundu jsem prošívala klasickou jehlou, nit se mi neustále přetrhávala a já u toho nadávala jak pes.

Střih a návod na batoh

Batoh Making vyšel ve stejnojmenném časopise v roce 2018. Tehdy jsem si ho ještě objednávala z USA. Dnes si časopis můžete koupit na e-shopu HladceObrace, nebo samotný návod na stránkách autorky noodlehead. Nejde o klasický pdf střih, který si vytisknete, slepíte, a pak přenesete na látku. V návodu jsou rozměry obdélníků, které máte vystřihnout z vrchní látky, z podšívky a z vlizelínu. Rozhodla jsem se je rýsovat rovnou na látku, čehož jsem později litovala. Látka se hýbala a podšívka má vzor trochu našikmo, což mě pletlo. Příště bych si radši obdélníky nakreslila na velký papír a na látku je obkreslila.

Od Anny Graham alias noodlehead se mi zalíbila ještě taška v devátém čísle časopisu Making, o které si můžete přečíst v samostatném článku. Po důkladných výpočtech jsem zjistila, že mi látky vyjdou i na ni. Musela jsem být ale obzvlášť ostražitá, protože materiál na podšívku už byl v obchodě vyprodaný. A hádejte, jak to dopadlo? Omylem jsem si vystřihla moc úzký lemovací proužek… Tentokrát to ale nebyla chyba nepozornosti, jako spíš neznalosti. V USA mají nejspíš zajetý způsob označování, který neznám. „3.2 m yards straight-grain 12 mm wide double fold binding“ znamená 3,2 metru proužku tloušťky 4×12 mm, tedy 48 mm. Já omylem střihla poloviční. Látku navíc jsem neměla, tak jsem proužky sešila podélně k sobě. Výsledek připomíná Frankensteina, ale dá se s tím žít. Nakonec nejsou uvnitř batohu moc vidět.

Tipy na šití batohu

Tipy na šití s voskovaným plátnem si nechám někdy na příště, protože to moje plátno moc voskované nebylo. Stačilo si pořídit silnou jehlu. Pár tipů jsem ale dohromady dala.

Připravte se na šití několika tlustých vrstev látky:

• Místo špendlíků použijte svorky na textil. Se špendlíkem je obtížné propíchnout více vrstev, a i když to zvládnete, látka neleží rovně.

• Šijte silnou jehlou na džíny nebo prošívání. Nejdřív jsem střídala prošívací, džínovou a normální jehlu. Nakonec jsem skoro celý batoh ušila prošívací jehlou, která je dost silná a má širší očko. Měnila jsem jen nitě (obyčejnou krémovou, obyčejnou tmavě červenou a prošívací tmavě červenou).
• Připravte se na časté měnění jehly a nití. Po každé výměně jehly, nebo nitě vyzkoušejte steh na ústřižku několika vrstev látky.
• Pokud není prošívání rovnoměrné, upravte na stroji napětí horní nitě. Já jsem ho o jeden bod snížila.

• Dejte pozor na prsty! U silných látek to platí obzvlášť. Několikrát jsem se přistihla, jak chci stroji pomoct a tahám látku směrem k jehle. Lepší je chytit látku před a za patkou a směrovat ji lehkým tahem do stran, než si nechat prošít prsty.
• Pro šití více vrstev látky by měla pomoct kráčející patka. Pro rovnoměrné prošívání zase patka s vodičem nebo patka pro prošívání okrajů. Speciální patky nejsou potřeba, ale mohou pomoct.
• Tlusté vrstvy látky mohou na začátku vytvořit schod, který má patka problém překonat. Prodávají se na to speciální patky, ale dá se to vyřešit i jinak. Na začátek můžete dát zbytkové látky, a tím vyrovnat výškový rozdíl. Nebo začněte šít dál od okraje a na začátek se vraťte zpětným stehem.

Vyberte správnou podšívku:

• Vyberte podšívku, která nebude mít horizontální ani vertikální vzor. Směr vzoru bývá natištěný trochu nakřivo a nesedí se směrem vláken. Intuitivně se budete řídit vzorem a při stříhání obdélníků vás to bude plést. Puntičkáři neocení, že linie nebudou lícovat.
• Podšívka by neměla mít výrazný vzor. Jednoduše proto, abyste pak v batohu našli, co hledáte.

Oba tipy s podšívkou jsem znala už před šitím batohu, ale podařilo se mi je ignorovat. Někdy prostě ta pravá látka stojí za porušení pravidel. 🙂

Máte nějaké další tipy a praktické zkušenosti? Budu ráda za každou radu, protože i já se to teprve učím.

Batoh Making je na světě!

Trvalo mi přes rok, než jsem se pustila do druhého batohu a za měsíc byl hotový. Práce nešla tak rychle jako u rolovacího batohu Desmond. U něj jsem měla problém jen s našitím kapsy. Making je byl o něco náročnější a začátečníkům bych ho nedoporučila. Tedy pokud nemají nevyčerpatelnou zásobou trpělivosti.

Batůžek už testuji v provozu. Má tenké popruhy, na což nejsem zvyklá. Není moc veliký, ale velké sešity nebo notebook se do něj bez problému vejdou. Překvapilo mě, že i když je z voskovaného plátna a z podšívky vyztužené vlizelínem, tak má trochu problém držet tvar. Možná si jen potřebuje zvyknout.

Voskované plátno má příjemný povrch a krásnou barvu. Nepromokavost jsem ještě nevyzkoušela, ale důvěřovala bych mu. Jen se na něj chytá špína a chlupy. Musím si dávat pozor, abych batoh neházela do kouta.

Píšu to do každého článku, ale opět jsem nadšená. Počítám, že mi batoh vydrží na dlouho. Bude mít náročný život s každodenním nošením, ale měl by to zvládnout. Už má i sestru v podobě tašky, také z časopisu Making.

Jestli vás zajímá, jak jsem batoh šila, podrobný popis najdete ve zvláštním článku.