šití

Batoh Making 2. část – postup

16. 11. 2020
šití batohu doma

V tomto článku najdete popis konstrukce batohu Making z voskovaného plátna s fotografiemi. Pokud jste to ještě neudělali, doporučuji nejprve přečíst text s obecnými informacemi, tipy a dojmy. Přípravy jsou popsané tam, tady najdete už jen suchý postup a možná i pár sprostých slov, když práce nešla podle plánu. 🙂

Šití batohu – vnější část

Celý proces šití batohu si můžete prohlídnout v konstrukčním „fotonávodu“. Šila jsem v různých denních dobách a za různých světelných podmínek, tak prosím omluvte kolísající kvalitu fotek. Použila jsem domácí šicí stroj.

Jako první se konstruovaly vnější části batohu, pak podšívka, a nakonec se vnější a vnitřní část sešila dohromady. Začala jsem tedy vnější přední částí.

Při šití prvního batohu jsem měla velké problémy se špendlením. Dostat špendlík skrz několik vrstev látky bylo těžké a látka se potom kroutila. Proto jsem si pořídila svorky na látky a dobře jsem udělala, protože na některých místech bych musela propíchnout i čtyři vrstvy voskovaného plátna a dvě vrstvy podšívky.

Kapsu na přední části bylo třeba co nejpřesněji prošít. Šila jsem velmi opatrně a pomalu prošívací nití a délkou stehu 3 mm.

Nýty nebyly pro ušití batohu nutné, ale vypadají dobře. Jejich instalace není jen tak, potřebujete speciální lis a piston. Udělat díru do hotové přední části bylo trochu děsivé a několikrát jsem si zkontrolovala, jestli to dělám správně.

Na zadní část jsem přišila popruhy a opatrně je provlékla, aby se nepřetočily.

Sehnat správný zip prakticky nešlo, tak jsem koupila delší a zkrátila ho. Vytrhala jsem spodní zuby, ale nejdřív jsem zip ručně zašila, aby se nerozjel. Nakonec má kolem sebe vůli a mohl být o trochu delší. Není to naštěstí vidět, protože jsou konce zipu schované za všitými popruhy.

Pro příště: Zip nebudu zkracovat předem, ale až ve chvíli, kdy ho budu potřebovat vsadit.

Zip jsem všila mezi vrchní látku a podšívku. Je odhalený, takže nebylo třeba používat zipovou patku.

Smyčka se zipem mi dala zabrat. Jako poslední krok se měly oba okraje sestehovat, jenže mi vycházely různě dlouhé a nakřivo. Několikrát jsem je musela rozpárat a znovu sešít. I tak vyšla smyčka o trochu delší, než bylo třeba, s čímž jsem se musela poprat při přišívání k přední a zadní části batohu.

Šití batohu – podšívka

Podšívku jsem před šitím zpevnila nažehlovacím vlizelínem. Nebylo třeba ji nijak upravovat kromě konstrukce kapsy na zip.

Postup je podobný jako u výpustkové kapsy. (Omlouvám se, na fotce to asi není moc dobře vidět.)

Šití batohu – spojení vnější části a podšívky

V tuhle chvíli jsem měla hotovou přední vnější část, zadní vnější část, přední podšívku, zadní podšívku a boky batohu. Na bocích byla sestehovaná vnější voskovaná látka s podšívkou. Nejprve jsem musela stejným způsobem sestehovat předek a zadek batohu, abych měla tři části – přední, zadní a boky.

Přistehovala vnější zadní část k zadní podšívce (na fotce vlevo) a vnější přední část k přední podšívce (na fotce vpravo). Teď už jen zbývalo je sešít dohromady s boky batohu.
Takto vypadal batoh po přišití přední části k bokům.

Po přední části jsem přišila k bokům batohu i zadní část. Musela jsem si ale dát pozor, aby byl rozevřený zip a mohla pak batoh obrátit na líc.

Po sešití všech částí trčely dovnitř batohu švové přídavky. Ty bylo třeba začistit lemovacím proužkem. V návodu designérka varuje, že je to nekomplikovanější část konstrukce, ale s trochou trpělivosti to jde. Má pravdu. Je to ta část, u které padlo hodně sprostých slov. Jelikož se proužek všívá na nejméně šest vrstev a musí se ohnout v rozích. První proužek jsem našila na dvakrát podle návodu a výsledek mě potěšil. Jenže světlá nit, kterou jsem použila, byla viditelná ve švech na líci. Části jsem tedy vypárala a znovu sešila, i když už ne tak hezky. Druhý švový přídavek jsem sestřihla na půlku šířky (z 1,3 cm na 0,6 mm) a proužek jsem našila na první dobrou. Vyšlo to dost ošklivě, v rozích je doslova chaos a jsem ráda, že proužek vůbec drží. Za normálních okolností bych takovou hrůzu hned vypárala a opravila. Už jsem toho ale měla po krk a tušila jsem, že by to nebylo lepší. Naštěstí je proužek v rozích dobře schovaný a není to moc vidět. Kromě vás ho nikdo neuvidí. 🙂

Takhle vypadal proužek poté, co jsem ho omylem nastříhala moc úzký, a pak ho opět sešila.
Na ošklivě našitý proužek ani foťák nechce zaostřit.
Tak ho schovám do rohu a nikdo si ho nevšimne.

Moje heslo zní:
Bez chyb byste nepoznali ruční práci. Dokonale pracují jen stroje!

Nakonec jsem se s batohem Making poprala a mám z něj velkou radost. Konstrukce boční smyčky a lemování proužkem byly hodně náročné. Alespoň pro amatéra. Líbí se mi retro design, který nejspíš vyžadoval vytvoření kvádru, ale umím si představit jednodušší práci s neméně dobrým výsledkem. Tím nechci nikoho odrazovat. Nakonec je to originální batoh, a ne jen pytel na přezku. 🙂

Jestli vám tu nějaké informace chyběly, zkuste se po nich podívat v prvním článku, nebo se zeptejte v komentářích.

Batoh Making 1. část – příprava a tipy

Mohlo by se vám líbit

Žádné komentáře

Odpovědět