Nedávno jsem diskutovala s kamarádkou z Anglie o tom, jak pandemie a lockdown změní způsob oblékání. Došly jsme k závěru, že se do popředí dostanou výrazné barvy, abychom se trochu rozveselili. Možná i přehodnotíme vztah k formálnímu oblékání, protože pohodlné oblečení, na které jsme si zvykli doma, budeme chtít nosit i ven.
Oba trendy pozoruju na sobě. Mám chuť vyměnit tlumené barvy za výraznější a upnuté kalhoty za volné. Doma sice trávím čas v teplákách a vytahaném tričku, ale venku se potřebuju cítit jako civilizovaný člověk (alespoň tu půlhodinu denně).
Střihy Helen’s Closet
Ne náhodu jsem ušila už třetí střih v řadě podle Helen’s Closet. Její styl je přesně na hranici módy a povalování. Prostě se v něm cítím dobře doma i mezi lidmi. Je neformální a má šmrnc. Před pandemií mi připadal až moc domácký, ale teď do něj dozrála doba.
Jako první jsem šila top Gilbert bez rukávů a seděl mi i bez úprav. Z raglánového trička Elliott jsem nebyla nadšená, má na mě moc široký hrudník a úzké rukávy. Třetí pokus padl na York Pinafore. Teprve nedávno jsem se dozvěděla, že česky se takovému typu oblečení říká šatovka. Jsou to šaty bez rukávů, pod které musíte nosit tričko nebo košili. Podobá se zástěře, ale nosí se i mimo kuchyně a dílny.
Pamatuju si, kdy střih na York poprvé vyšel. Ohrnula jsem nad ním nos. Chyběly mu detaily a přišel mi dětinský (jako většina sukní s laclem a „pinaforů“). Je ale nesmírně oblíbený a doteď je to jeden z nejprodávanějších střihů podle Fold Line. Zlomila mě manšestrová verze z propínáním. Společně s tisíci verzemi na Instagramu a s Heleniným propracovaným marketingem, i když jsem si to nechtěla přiznat.
Moje verze Yorku je inspirovaná outfitem kamarádky z jednoho festivalu a korejskou oversize módou, kdy se modelky doslova ztrácejí v oblečení připomínající jejich školní léta.
Zkušební model
Nejprve jsem si ušila zkušební model z bavlněného plátna. Z recenzí jsem se dozvěděla, že je střih hodně volný, aby se dal přetáhnout přes hlavu. Moje verze má zip, takže může být přiléhavější. Podle návodu jsem vystřihla velikost 18 pro hrudník a pas, a přešla do velikosti 22 kolem boků (podle velikostní tabulky). Ve finální verzi jsem nakonec střihla kolem boků velikost 20 a ještě ji lehce zabrala. Kromě toho jsem střih zvětšila přes prsa prodloužením laclů o 2 cm.
Vyzkoušela jsem si i začištění výstřihu a průramků šikmým proužkem. Dřív jsem měla z šikmého proužku strach, ale s trochou tréninku je to docela jednoduché. Nejdřív jsem okraje prošila zpevňovacím švem asi půl centimetru od okraje látky. Plátna totiž v diagonále pruží. Když je střihnete šikmo nebo do oblouku, můžou se vytáhnout a už se nevrátí do původního tvaru.
TIP: Výstřihy a průramky z plátěné látky si vždy nejdřív prošijte zpevňovacím švem, aby se nevytáhly.
Zkušební model mi seděl lépe, než jsem čekala, takže jsem se vrhla do hackování střihu! Postupovala jsem spíš intuitivně a pracovala v noci, takže jsem neudělala moc fotek.
Úpravy střihu
Co jsem hackla:
- Přední i zadní díl jsem uprostřed rozdělila na dvě části a přidala 1 cm, respektive 2 cm na švy. Místo dvou střihových dílů jsem měla čtyři. Chtěla jsem nechat širší přídavky, ale střihové díly by se nevešly na látku vedle sebe.
- Spodní lem jsem prodloužila o 25 cm a založila o 10 cm.
- Doprostřed předního a zadního dílu jsem přidala rozparek, kvůli pohybu.
- Sukni, která je rovná, jsem směrem dolů mírně zúžila (asi o 0,5 cm).
- Výstřih jsem prohloubila o 6 cm (ten vyšší).
Začala jsem sešitím na bocích a zadní části shora až k rozparku. Pak jsem nainstalovala zip tak, aby byl viditelný. Je to obyčejný zip z galanterie. Chtěla jsem výraznější s jezdcem, který by simuloval náhrdelník. Bohužel jsem na internetu našla jen drahý za 600 Kč a to mi za pokus nestálo. Možná příště.
York má dvě možnosti výstřihu, vysoký a hluboký. Chtěla jsem něco mezi, tak jsem ten vyšší prohloubila o 6 cm. Každou úpravu jsem kontrolovala v zrcadle, které je na druhé straně bytu. Pro příště musím dát zrcadlo ke stroji, jinak ze mě bude maratonec.
Použila jsem černý bavlněný prací kord, který je pevný a drží tvar. Pracovalo se s ním dobře. Jediná část, se kterou nejsem úplně spokojená je začištění šikmým proužkem kolem zipu.
Délku jsem zkoušela před zrcadlem a založila celých 10 cm. Při každém zkoušení jsem se přistihla, že strkám ruce do kapes, které tam nebyly. Na poslední chvíli jsem se je rozhodla přidat, jenže jsem už neměla energii. Rychle jsem je načrtla na papír, halabala přišila a byla jsem ráda, že to mám za sebou. Asi mám na každý projekt jen omezenou dávku trpělivosti, kterou vyčerpám těsně před koncem. 🙂
Nejpohodlnější sukně
Výsledkem si nejsem jistá. I když vypadá přesně, jak jsem si představovala, ještě jsem si na novou šatovku nezvykla. Kdybych se v nich necítila, zkrátím je pod zip. Líbí se mi, že k nim můžu nosit různá trička nebo košile a pokaždé budu mít jiný outfit.
Největší výhoda Yorku je, že nemá pas. Tedy opticky je trochu vykrojený, ale prakticky mám kolem pasu prostor. Neškrtí mě pásek ani guma. Přesně tak si představuji pocovidovou módu.
Pamatuju si, jak jsem byla šťastná, když jsem ušila první kus oblečení, který se dal nosit. Teď mám podobnou radost, protože si dokážu ušít oblečení podle sebe. Sice pořád potřebuju střih, ale dokážu si ho upravit. Stačilo „jen“ ušít několik desítek věcí, poslouchat hodiny podcastů o šití, číst blogy a sledovat sociální sítě. Kdyby to nebyla zábava, byla by to docela náročná práce! 🙂
P. S. Můj muž mi řekl, že vypadám jako učitelka. Nejdřív jsem se urazila (omlouvám se učitelkám!). Jenže on určitě myslel cool učitelku, kterou všechny žákyně a žáci milují a jednou chtějí být jako ona. V angličtině se dokonce „art teacher“ používá k popisu módního stylu. Takže to byl jistojistě kompliment a při nošení Yorku budu vzpomínat na všechny skvělé učitelky, které jsem měla tu čest poznat.
York Pinafore
designér: Helen’s Closet
velikost: 18 prsa a pas, mezi 20 a 22 kolem boků
materiál: kovový dělitelný zip 65 cm, 3 m černého šikmého proužku
látka: 1,5 m černého pracího kordu šíře 145 cm z Terrymoda
Žádné komentáře